Vážení návštěvníci Dnů evropského filmu,

říká se, že evropská identita přirozeně neexistuje. Je to prý cosi umělého, cosi nebezpečného. Jenže v čem to nebezpečí spočívá? Kdo a jak nám tu identitu vnucuje? Jaká ideologie jí rámuje? Pokud navštívíte Dny evropského filmu, jejichž dramaturgie přináší do českých kin již řadu let široký výběr současné evropské filmové tvorby, pak na tyto otázky najdete odpověď.   

Nebezpečí evropské identity je v tom, že nám neustále připomíná různost pohledů na naší současnost. Výběr festivalu nabízí hrané i dokumentární projekty, které nejsou jen apoteózou vítězství liberální Evropy nad národními tradicemi, ale svobodným nahlížením na tyto tradice a jejich sdílením napříč kontinentem. Evropská identita nám není vnucována, jen nás vede k užší spolupráci, protože to nejzásadnější, co dnes v evropském filmu vzniká, bývá realizováno a financováno ve formátu koprodukcí různými národními filmovými institucemi.   

Kvalita filmu se dnes v Evropě nepoměřuje obsahem nebo vkusem domácího publika, ale hloubkou autorské výpovědi a originalitou scénáře a mizanscény. Tedy aspekty, které nesouvisejí s krátkodobými politickými cíli, ale se základními stavebními prvky filmového umění a kultury obecně. Současná Evropa ještě pořád stojí na pilířích spolupráce, porozumění, svobody a demokracie.  

Filmy, které na festivalu uvidíte, tyto hodnoty nemusí hájit nebo dogmaticky preferovat jejich jediný možný výklad. Jsou prostě jen výsledkem toho, že tyto hodnoty můžeme v Evropě sdílet. Žijeme v politicky rozkolísané době a cesta do kina s tím asi moc nezmůže. Nabídne vám ale možnost seznámit se s tím, jak tento svět vidí naši blízcí i vzdálenější sousedé, se kterými žijeme osud Evropy. Nebude to vždy příjemný pohled, ale dokud můžeme, nenechme si ho ujít.

Přemysl Martinek